Claudia Gray - Akademie Evernight

"Věděla jsem, že dnes rodiče pořádně vyděsím, a měla jsem pocit, že si to tou ustlanou postelí alespoň trochu vyžehlím."

Typicky netypická stredná škola
alebo
304 strán o ďalšej upírskej láske až za hrob

Raquel se ke mně naklonila a zašeptala: „Nemáš někdy pocit, že na téhle škole je nějaké …zlo?“ Hlas se jí zachvěl. „Věříš ve skutečné zlo?“ Na tohle se mě nikdy nikdo nezeptal, ale přesto jsem znala odpověď. „Ano. Věřím.“ Bianca chce utéct z domova. Rodiče ji odvezli z městečka, kde žila celý dosavadní život, a zapsali ji na akademii Evernight, strašidelnou internátní školu, kam chodí studenti, kteří jsou až příliš dokonalí: krásní, bohatí a bezohlední. Bianca ví, že mezi ně nezapadne. Potom pozná Lucase. Je jiný než ostatní, neuznává snobská školní pravidla a dokáže se svým bezohledným spolužákům postavit. Přestože Lucas Biancu varuje sám před sebou, vzniká mezi nimi pouto, kterému ani jeden z nich nedokáže vzdorovat. Bianka by dala v sázku vše, jen aby mohla být s Lucasem, ale temná tajemství jsou nevyhnutelně předurčena k tomu, aby je od sebe odtrhla… a otřásla vším, v co Bianca až dosud věřila

"Buď jsem se mu opravdu líbila, nebo jsem si to jen vybájila, protože jsem se mu líbit chtěla."

Táto kniha vlastne nezačala až tak zle. Dievča, ktoré sa rozhodne ujsť z domu, náhodný okoloidúci, ktorý ju chce zachrániť a ktorého si spletie s prenasledovateľom. Začína to naozaj sľubne a rovnako dobre by to aj pokračovalo, keby si čitateľ neuvedomil to, že vidí hlavnej hrdinke do hlavy. Obrovská chyba! Myšlienky, ktoré sa v nej nachádzajú rozhodne nepatria medzi tie, ktoré by mal v hlave normálny človek a o ktorých by ste s nadšením čítali.

"Měla jsem pocit, jako bych ho znala celý život, jako bych na něj čekala celé roky."

"Byl jsi jediný kamarád, ktorého jsem tu měla, a myslela jsem si, že jsem tě ztratila."

Bianca je vcelku normálna baba, ktorá je donútená ísť na internátnu školu a ako to už v knihách chodí, rozhodne nepatrí medzi obľúbených študentov. Na okraji spoločnosti sa teda snaží dopátrať záhadného Lucasa, nájde si jednu kamošku, chlapca, ktorý po nej ide a zvyšok je samozrejme povýšený zvyšok školy. To by bolo všetko celkom okej. Znova sa však musím vrátiť k veci, ktorá mi neskutočne liezla na nervy a tou je Biancina hlava, jej myšlienky. Hlavne tie, ktoré sa týkali jej milovaného Lucasa. Panebože, to dievča ho videlo raz a dobre že nešla na poštu rozposielať pozvánky na svadbu. Do toho všetkého sa jej podarilo akosi mi znechutiť aj toho Lucasa, ktorý za to všetko vlastne ani nemohol, ale tiež mi pripadal nejaký divný.

"Poprvé od chvíle, kdy jsem přijela na Evernight, jsem přesně věděla, co mám dělat. Věděla jsem, jak se mám pohybovat, jak se usmívat. Cítila jsem se s Balthazarem příjemně a užívala si jeho obdiv. Patřila jsem sem."

Zvláštne na tejto knihe bolo odhalenie upírov, o ktorých vlastne ani netušíte až kým sa nedostanete zhruba do polovice knihy. To celkom oceňujem, aj keď to vyšlo najavo celkom zvláštnou cestou. Keďže som ako prvočitateľ nemala tušenie do čoho idem, bolo toto odhalenie pre mňa skutočnou novinkou, dokonca ani tie mŕtve veverice mi neboli nejako divné.

"Nepotřebuju, abys mě chránil před nějakým nebezpečím Lucasi." Objala jsem ho pevně kolem pasu. "Potřebuju, abys mě chránil před samotou. Nebojuj o mě. Buď se mnou. To je to, po čem toužím."

Kniha je krátka, celkom rýchlo sa dostaneme k hlavnej zápletke, nastáva akcia, snaha dostať stádo upírov cez tečúcu vodu a dramatický zamilovaný záver. Na jednej strane tá kniha mala niečo do seba, na tej druhej mi prišla trochu hlúpa, to je asi najvhodnejšie slovo, a v hlavnej miere za to môže naivita a hlúpe myšlienky hlavnej hrdinky. Môžete mi vyčítať, že to už opakujem neviemkoľký krát, ale na mňa to malo skutočný dopad a rozhodne to do značnej miery ovplyvnilo moje hodnotenie.

"To, co vypadalo jako láska, byla zrada." 

Celkové hodnotenie: 

Keby bola sama o sebe, bolo by to fajn. Pokračovanie si prečítam len preto, lebo mi to proste nedovolí nechať sériu rozčítanú. Dúfam teda, že sa to bude len zlepšovať.

"Bianco, zase se k sobě vrátíme. Nevím kde, kdy ani jak, ale vůbec o tom nepochybuju. Nemůže to dopadnout jinak. Potřebuju, abys tomu věřila. Protože já věřím Tobě."